spisovatel Adolf Branald

4.10.1910 – 28.9.2008

Ve věku 97 let zemřel v neděli spisovatel a dramatik Adolf Branald, pamětník minulého století a souputník mnoha osobností české kultury.

Z díla čítajícího přes 30 románů mezi jeho nejznámější knihy patří dětský Dědeček automobil nebo Vizita, kterou zfilmoval Karel Kachyňa s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli světoběžníka Prepsla. 

Prošel mnoha zasměstnáními a skoro ze všech vytěžil náměty na své romány. Patřil k průkopníkům profesního románu u nás. "Můj otec, režisér, stával na rampě a v ruce držel scénář, podle nějž fabuloval svůj svět. Také já potřebuji podklad. Dělám své knihy jako tatínek. Já je nepíši, já je režíruji," řekl v Týdnu.

Jeho smysl pro realistické vyprávění a vystižení prostředí se šťastně protnul právě v knize Dědeček automobil vyprávějící o počátcích automobilismu u nás. I ta se dočkala zfilmování v režii Alfréda Radoka a spisovatel se tu potkal i s Milošem Formanem.

Adolf Branald se 4. října 1910 narodil v Praze jako syn Richarda Branalda, herce, režiséra a dramatika, a herečky Marie Branaldové. Dětství prožíval v Praze, Plzni a na cestách s rodiči, kteří vystupovali s činoherními, operetními a operními společnostmi. 

Spolu s otcem prý stál u zrodu vůbec prvního československého filmu v roce 1918. Často se o něm tvrdí, že byl první dětská filmová hvězda v Čechách.

V roce 1929 maturoval na obchodní akademii, po skončení vojenské služby pracoval jako praktikant v bance, obchodní zástupce, klavírista při němých filmech, vedoucí autodílny i agent s autooleji, prodavač v knihkupectví i reklamní pracovník.

V roce 1936 nastoupil u státních drah, kde sloužil jako telegrafista nebo výpravčí. V letech 1939 až 1945 pracoval v Praze na Masarykově nádraží, kde se také účastnil odboje.

Po válce pracoval jako tiskový referent na ministerstvu dopravy, v letech 1952 až 1959 byl redaktorem nakladatelství Československý spisovatel; tady pomohl na knižní pulty Bohumilu Hrabalovi a potkal Josefa Škvoreckého. 

Od roku 1962 se věnoval jen spisovatelské práci. Od roku 1970 ale nemohl publikovat; v roce 1969 vystoupil z KSČ, jejímž členem byl od roku 1948.

Branaldovy literární začátky jsou spojeny s prací jeho otce. Již před válkou s ním psal divadelní hry pro ochotníky. Sám pak publikoval v novinách a časopisech.

K jeho známým dílům patří i Stříbrná paruka z roku 1947, první Branaldův román z divadelního prostředí v 19. století. K divadlu - které znal už od mládí - se váže i vzpomínková Skříňka s líčidly. Známý je také Valčík z Lohengrina, románovou trilogii věnoval železnici.

Před šesti lety vydal vzpomínkovou knihu Převleky věnovanou svému bydlišti Spořilovu. Ještě v roce 2005 vyšel Tichý společník, kde svým hutně zkratkovitým stylem a s osobitým humorem, v dobových i lidských souvislostech, vyprávěl o svých přátelích: Seifertovi, Radokovi, Boudovi, Hrubínovi, Hrabalovi nebo Lhotákovi, se kterým sdílel nostalgickou lásku k velkoměstu a strojům.

zdroj: aktualne.cz

počet bodujících: 17

Poslední výskok ročníku Krabice živých 2007/2008 - pěkné načasování 2 dny před deathline.

Blíží se 6 ročník Krabice živých

Ano - je to tak - za dveřmi máme další ročník naší tipovací soutěze: Krabice živých 2008/2009.

Pravidla zůstala stejná, jen se díky lehce mrtvolným stavům moderátorů/organizátorů/administrátorů captainna a Finchera (není fakt mrtvej?) a Aktualizace funkčně posunula. Nic nebylo včas a dostatečně nahlas vyhlášeno, takže týdenní Karanténa byla zrušena a tak se tipy můžou zasílat az do poslední sekundy tohoto ročníku.

Pokusím se to nejdůležitější zde shrnout:

1. 1.10.2008 První soutěžní den ročníku *2008 †2009.
2. 30.9.2009 Poslední soutěžní den ročníku *2008 †2009.
3. v nominaci max. 20 tipů na účastníka, jeden z nich označen jako žolík (v případě úmrtí je za 2 body)
4. nominace zasílat moderátorům do pošty na Lopuchu (tj. nutná registrace na Lopuchu) - ideálně captainnovi, bo Finchera a Aktualizaci bych vzhledem k jejich laxnímu přístupu nedoporučoval - do 30.9.2008 23:59:59 

Takže hodně štěstí v hledání těch pravých tipů.

Pokud vám chybí ještě nějaký link, ty nejdůležitější jsou zde v pravém sloupci v sekci Související linky (první dva).

herec Paul Newman

26.01.1925 - 26.09.2008

Legendární americký herec Paul Newman zemřel ve věku 83 let v pátek na rakovinu na svém statku poblíž Westportu obklopen rodinou a blízkými přáteli. V sobotu o tom informoval média jeho mluvčí Jeff Sanderson.  

Fascinující modré oči, elegantní a přitažlivý vzhled a obrovský talent z Newmana udělal jednu z největších světových filmových hvězd. Idol mnoha žen, který patřil mezi nejvýznamnější hollywoodské herce více než šedesát let, už delší dobu bojoval s rakovinou plic. 

Letos v červnu se objevily nepotvrzené informace, že se léčí v newyorském zařízení Memorial Sloan-Kettering Cancer Center. Herec se odebral na odpočinek loni v květnu. Zjistil prý, že už mu hraní nejde tak jako dřív. 

Newman se poprvé objevil na filmovém plátně v roce 1949. První hlavní roli si zahrál v roce 1956 ve snímku Někdo tam nahoře mě má rád. Během téměř 60 let kariéry se objevil ve zhruba šesti desítkách filmů. 

Do zlatého fondu světové kinematografie se zapsal rolemi například ve filmech Podraz, Kočka na rozpálené plechové střeše, Hombre, Frajer Luke, nebo Butch Cassidy a Sundance Kid.

Během své zářící herecké kariéry byl "blonďák Paul" desetkrát nominován na Oscara. Cennou sošku získal v roce 1987 za roli ve filmu Barva peněz. Byl nositelem dvou čestných Oscarů. Spolupracoval se slavnými režiséry minulého století, a to například s Martinem Scorsesem, Johnem Hustonem, Robertem Altmanem nebo Alfredem Hitchcockem. 

Více než padesát let byl ženatý s držitelkou Oscara Joanne Woodwardovou. Známý byl však i svou vášní pro automobilové závody, a to nejen jako divák, ale především jako aktivní automobilový závodník. V roce 1979 skončil na druhém místě ve slavném závodu Le Mans. 

Newman byl ale také úspěšným podnikatelem, a to jako tvůrce řady potravinářských výrobků Newman's Own, které zdobí jeho jméno a tvář. Takto vydělané peníze věnoval na charitu. 

Paul Newman se narodil 26. ledna 1925 na předměstí Clevelandu. Během 2.světové války pracoval pro námořnictvo v Pacifiku. Poté studoval na Kenyonské Univerzitě v Ohiu, kam se dostal díky sportovnímu stipendiu. Po barové potyčce byl však z fotbalového týmu vyloučen a stal se hercem.

Newmanův herecký partner a další hollywoodská legenda, Robert Redford těžko hledal slova: "Existuje bod, kdy pocity nelze vyjádřit slovy. Ztratil jsem skutečného přítele. Můj život i tuto zemi zlepšilo, že se v nich objevil on," řekl v sobotu.

"Bude mi chybět, bude nám všem chybět, není druhý takový. Měl život na který mohl být pyšný - rodinu, charitativní činnost - a potom kariéru, která je nezapomenutelná," komentovala Newmanův skon Meryl Streepová. 

"Bůh někdy stvoří dokonalé lidi a Paul Newman byl jedním z nich," podotkla další hollywoodská herečka Sally Fieldová, s níž hrál ve snímku Bez zlého úmyslu. "Byl to můj hrdina," řekla magazínu People filmová hvězda Julia Robertsová, která s Newmanem spolupracovala na charitativních projektech. 

"Byla to skvělá osobnost a herec, seriózní, se vzorným způsobem života, který významně přispěl do světové kinematografie," řekla o Newmanovi jedenaosmdesátiletá italská herečka Gina Lollobrigida.

zdroj: ihned.cz

počet bodujících: 1

(Paul nás lehce převez, v novém ročníku by jistě patřil k lídrům krabice co do počtu nominací)

podnikatel Tomáš Baťa

17. 9. 1914 - 1. 9. 2008

Legendární podnikatelská postava naší i mezinárodní scény Tomáš J. Baťa zemřel dnes ve věku nedožitých 94 let. Stalo se to náhle a nečekaně v Torontu dne 1. září 2008 ve 13:40 SEČ. Odešel uprostřed práce a nových plánů v klidu a míru obklopen svými nejbližšími. 

Tomáš Baťa byl synem zakladatele rozsáhlého obuvnického impéria, které proslavilo náš obuvnický průmysl doma i v zahraničí již na začátku 30. let. minulého století. Druhá světová válka a na ni navazující nástup komunismu mu zabránily pokračovat v díle svého otce v rodném Československu a způsobily téměř zhroucení celé baťovské organizace. Za této situace založil v Torontu novou Bata Shoe Organization a díky mimořádnému úsilí a geniálním schopnostem obnovil a dále rozvíjel celosvětové obuvnické impérium. Sám stál v jeho čele až donedávna, kdy předal řízení svému synovi. 

Na své kořeny nikdy nezapomněl a podporoval zájmy České republiky v celém světě. Se svou manželkou Sonjou se po roce 1989 jako jeden z prvních vrátil do Česka pln nadějí a očekávání. Obnovil zde baťovské podnikání, ovšem ve zcela nových podmínkách. 

Třebaže mu nebylo ze znárodněného majetku vráceno nic, věnoval se v duchu idejí svého otce podpoře vzdělávání mladých lidí a dalším ušlechtilým cílům. Zasadil se o založení vzdělávací organizace mladých podnikatelů pod názvem Junior Achievement. Před deseti lety zřídil Nadaci Tomáše Bati ve Zlíně, jejíž činnost materiálně i duchovně podporoval. Vedením nadace pověřil svou dceru Moniku. Stál u zrodu zlínské univerzity Tomáše Bati a stal se předsedou její správní rady. 

Málo známý je jeho osobní přínos v oblasti výroby obuvi, kde se mimo jiné přímo podílel na rozvoji počítačové technologie navrhování obuvi. Byl předsedou obchodního a průmyslového poradního výboru OECD pro transformaci zemí Střední a Východní Evropy a v této funkci se zasloužil o přijetí Česka a Slovenska do této organizace. Ve své celoživotní práci prosazoval zásady etiky podnikání. Je držitelem řady vysokých ocenění, mimo jiné Řádu T.G. Masaryka a slovenského Bílého dvojkříže. Stal se čestným doktorem řady světových univerzit. 

Se svou manželkou Sonjou vychovali jednoho syna a tři dcery, které aktivně zapojili do řízení světové obuvnické organizace. Vytvořil tak záruku kontinuity baťovského díla ve světě i v České republice.  

Do poslední chvíle si zachoval výjimečnou vitalitu, pozitivní energii a entuziasmus, které promítal do svých plánů a dokázal přenášet na své okolí.

zdroj: bata.cz

počet bodujících: 15