spisovatel Arthur C. Clarke

16.12.1917 - 19.3.2008

Sir Arthur Charles Clarke byl britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odysea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazýváni „Velkou trojkou science fiction“. Byl předním představitelem hard science fiction a technického optimismu.

2001: Vesmírná odysea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována Clarkovou povídkou Hlídka (The Sentinel), ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem se žádostí o román, podle kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spolupráci v celé historii sci-fi filmů.

Clarke napsal také mnohé jiné knihy včetně Setkání s Rámou (na tu později navázala celá série knih napsaných ve spolupráci s Gentry Leem), tří pokračování Vesmírné odyssey a mnoha příběhů vážných i humorně laděných – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru.

Clarke byl vynálezce geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.

Clarkovým jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus „Serendipaceratops arthurcclarkei“ objevený v australském Inverlochu.

Velkou část života strávil na Šrí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004.

Zdroj: wiki

počet bodujících: 9

plukovník Pavel Tauber

29.6.1920 – 8.3.2008

Účastník bojů na několika frontách druhé světové války, pilot legendární 310. československé stíhací perutě anglické RAF

Účastnil se známé bitvy u Tobrúku jako příslušník pozemních vojsk, která společně s Brity vytlačila německou armádu z afrického území. „Na původně hanlivou přezdívku „tobrúcké krysy“ jsme nakonec byli díky bitevním úspěchům hrdí,“ vzpomíná Pavel Tauber v knížce neratovického radního Miroslava Pavlíka Bojová cesta životem.

Podle hodnocení jeho nadřízených byl nadaným a vynikajícím pilotem. „S řízením letadel jsem nikdy neměl problémy,“ svěřil se veterán v knížce. Po návratu do vlasti působil jako instruktor v letecké akademii, později jako civilní dopravní pilot u aerolinek, odkud byl po únoru 1948 vyhozen a několik let pronásledován komunistickým režimem.

V roce 1968 byl částečně rehabilitován a díky dobrému zdravotnímu stavu se mohl vrátit k profesi dopravního pilota, kterou vykonával až do odchodu do výslužby v roce 1977. Plné satisfakce se Pavlu Tauberovi dostalo až po roce 1989. Byl nositelem řady československých a zahraničních válečných vyznamenání, v roce 2000 obdržel Letecký záslužný kříž 3. stupně.

Zdroj: neratoviny.cz

herec Radovan Lukavský

1.11.1919 - 10.3.2008

slavný český herec, pedagog a recitátor. Stvárnil stovky divadelních, filmových, televizních rolí i rozhlasových rolí, jeho vytříbený a kultivovaný hlas z něj dělal jednoho z nejlepších a nejznámějších českých vypravěčů a recitátorů poezie.

Radovan Lukavský se narodil v Praze v poměrně chudé rodině. Jeho otec byl truhlářský mistr Rudolf Lukavský, který pocházel ze Stoda u Plzně, matkou bývalá služka a ochotnická herečka Marie Lukavská, rozená Čačalová, která pocházela z Bystřice pod Hostýnem.

Jeho matka byla hluboce věřící katolička, která svého syna od útlého dětství vodila do kostela. Radovanovi se v kostele líbilo a rád chodil ministrovat a pomáhat při zahradních pracech do blízkého kláštera anglických pannen. Jedna z tamních sester, mater Stránská, se kterou si často povídal při práci na zahradě, hrála patrně rozhodující roli v tom, že se rozhodl stát se knězem.

Studoval jezuity řízené Arcibiskupské gymnázium v Praze-Bubenči, které opustil po 5 letech poté, co dostal consilium abeundi pro rostoucí dluh (rodiče nebyl schopni platit za internát).[1] Dostudoval na reálném gymnáziu v Českém Brodě, kde odmaturoval v roce 1938.[2]

Dále studoval na Univerzitě Karlově češtinu a francouzštinu, kterou dokončil až po 2. světové válce, kdy byl nuceně nasazen v Německu. V té době dokončil i studia herectví na konzervatoři.

Okamžitě získal angažmá v Městských divadlech pražských, od roku 1957 se stal členem činohry Národního divadla.

Jeho pedagogická činnost byla spojena s pražskou Akademií múzických umění, kde se stal v roce 1995 profesorem. Napsal dvě knihy o herectví a mnoho článků.

Zdroj: wiki

počet bodujících: 12

Plukovník Čestmír Šikola

29.11.1919 - 29.2.2008

Český voják a národní hrdina, příslušník západního protinacistického odboje a politický vězeň komunistického režimu.
Za druhé světové války uprchl na západ a později se dobrovolně přihlásil k parašutistickému výsadku na české území. Jeho skupinou byla slavná a mimořádně úspěšná Clay-Eva, která je považována za jednu z nejúspěšnějších vůbec. V roce 1948 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu řízeném nechvalně známým prokurátorem Vašem odsouzen ke dvěma letům vězení.

Po pádu komunismu svedl několik let trvající soudní bitvu s tehdejším šéfem komunistů Miroslavem Grebeníčkem, který ještě jako komunistický historik napsal knížku, v níž bagatelizoval protikomunistický odboj řízený z Londýna. Což se Šikoly pochopitelně dotklo.

Grebeníčka zažaloval a chtěl omluvu. "Samozřejmě, je to spor o minulost a o to, jak se na ni dívat. Komunisté si přisuzovali dobré věci ve svůj prospěch,“ vysvětloval tehdy.

Ale svůj poslední boj nevyhrál. Soudy, které nepotrestaly Karla Vaše, i jeho žalobu zamítly. Čestmír Šikola, nositel Medaile Za hrdinství a dalších vyznamenání, zemřel jako jeden z posledních parašutistů vysazených do protektorátu. Bylo mu devětaosmdesát let.


Zdroj: idnes.cz
Zdroj: wiki.cz

počet bodujících: 1